V pondělí 16. května 2016 jednali zástupci iniciativy ProProsek a radnice Prahy 9 na Národním památkovém ústavu (NPÚ). Na Starém Proseku by mohla vzniknout ochranná zóna kolem kostela sv. Václava. Po nedávné dohodě s radním Městské části Praha 9 (MČ) Markem Doležalem se ProProsek bude podílet na sestavení pracovní skupiny odborníků, kteří se zaměří na vytvoření dlouhodobé studie udržitelnosti a rozvoje Prosecké návsi.
Schůzky na pracovišti NPÚ se zúčastnili zástupci iniciativy ProProsek společně s místostarostou Prahy 9 Adamem Vážanským. Za NPÚ jednala architektka Zdenka Poliačiková a Ing. Josef Bambas, kteří jsou s poměry v lokalitě obeznámeni.
Památkový ústav si uvědomuje hodnotu území a podporuje vyhlášení Ochranné zóny kolem památky. Hostinec U Brabců by byl její součástí jakožto společenské a kulturní centrum bývalé vsi.
Zachována by měla být také ulička k proseckému kostelu s památným stromem.
V reakci na petici Za záchranu Starého Proseka přislíbil místostarosta Vážanský podporu MČ v celé záležitosti. Konkrétně podá novou revidovanou žádost o Ochrannou zónu a bude iniciovat jednání o závazné studii, která definuje ochranu a rozvoj tzv. Prosecké návsi.
Achitektka NPÚ: Lokalita kolem kostela by měla zůstat neporušená
Jak řekla architektka Poliačiková z NPÚ, Starý Prosek je v územním plánu stabilizovaným územím, které by se už nemělo více zastavovat. Má zde zůstat to, co zde stojí, a tento stav je možné pouze citlivě dotvářet. Plánovaný projekt, který počítá se stoprocentní zastavěností pozemku hostince U Brabců, není s tímto principem slučitelný.
I když památkový ústav zamítl žádost radnice Prahy 9 o prohlášení památkové zóny, uvědomuje si hodnotu, jakou lokalita má ? je to stále ještě zachovaný soubor staveb okolo významného kostela. Budova hostince a sálu U Brabců je dominantou návsi, místem, s nímž se obyvatelé identifikují. Je součástí místních dějin a kolektivní paměti. Je odtud unikátní výhled na Prahu.
Lokalita kolem kostela by měla zůstat neporušená a měla by se také zachovat malebná ulička ke kostelu s památným stromem.
Teď se situace vyvíjí pozitivním směrem: po masivně podpořené petici občanů a po předchozím jednání s náměstkem ministra kultury bude iniciativa ProProsek ve spolupráci s radnicí žádat o Ochrannou zónu znovu ? tentokrát s jiným územním vymezením.
Vznikne závazná studie pro území Starého Proseka?
Architektka Poliačiková zároveň navrhla, aby městská část iniciovala a projednala až do fáze schválení Zastupitelstvem MČ závaznou studii definující další rozvoj nejhodnotnější části Starého Proseka.
Dokument má sloužit k regulaci stavebních zásahů na území tzv.Prosecké návsi a stát se účinným nástrojem radnice, jak území ochránit a zachovat jeho starobylý charakter. Závaznou studii musí mít Stavební úřad na zřeteli při posuzování jednotlivých stavebních projektů.
Zmíněné studie jsou jako nástroj jednotného a koordinovaného postupu v území schváleny v několika pražských obvodech, kde se lze inspirovat.
V koordinaci s místostarosty Doležalem a Vážanským se chceme podílet na vytvoření studie pro celou oblast Prosecké návsi (bývalé promenády V alejíčkách, od ulice Na Vyhlídce a hospody U Brabců až dolů k Prosecké) a o vyhlášení menší Ochranné zóny kolem památky, což je v kompetenci Ministerstva kultury.
Pracovní skupina odborníků
Jak vyplynulo z veřejného jednání Komise pro místní rozvoj Městské části Praha 9, měla by vzniknout pracovní skupina odborníků a zástupců občanů, která se bude zabývat dlouhodobou koncepcí udržitelnosti a rozvoje tzv. Prosecké návsi a konzultovat zadání směřující k vytvoření územně plánovací dokumentace.
Tento krok má zabránit do budoucna takovým pochybením, jakým bylo v roce 2012 vydání demoličního povolení na hostinec U Brabců. Demoliční výměr vystavila úřednice Stavebního odboru Prahy 9 pouhé tři roky od realizace projektu Parter Starý Prosek, v jehož rámci byla náves z prostředků Evropské unie a MČ revitalizována.
Stavební odbor rozhodnutí s nikým nekonzultoval ani o něm následně nikoho neinformoval.
Iniciativa ProProsek navrhne radním městské části složení pracovní skupiny. Kromě zástupců obyvatel by v ní měli být architekt, urbanista, historik ? archeolog a botanik ? všichni s hlubokou znalostí území, o kterém se bude debatovat.
Práce skupiny by měla také pomoci definovat zadání pro závaznou studii, která by v budoucnu měla sloužit jako podklad pro kompetentní rozhodování v území.
SOUVISEJÍCÍ PŘÍSPĚVEK
Starý Prosek památkovou zónou nebude, rozhodlo ministerstvo kultury