Stanovisko k Proseckému podzemí
Prosecké podzemí sleduji 35 let, během kterých jsem zažil celou řadu jeho proměn, dvakrát jsem inicioval kroky vedení k propadům kanalizace, jež zatopila podzemí a další kroky, jako byl např. návrh na vyhlášení významného krajinného prvku Čertův vršek. Už jsem doufal, že se k situaci nebudu muset vyjadřovat, ale ukázalo se, že jsem v poslední době účelově citován jako velký příznivec zpřístupnění podzemí a proto musím alespoň touto formou uvést věci na správnější míru.
V březnu roku 2007 jsem vypracoval jeden z několika posudků na zpřístupnění podzemí. Základní názor byl ten, aby podzemí bylo zpřístupněno štolou ze dna lomu pod posledním domem v ulici Nad Kundratkou a to tak, že směrem do lomu bude v délce asi 8 m vyzděn nový tubus štoly (stráň se řítí proto musí být vchod vytažen dál od stěny). Ten bude končit pěkně vytvořeným štolovým portálem a uzamčen. Budou-li peníze, bude možné najmout 2-4 dělníky, kteří ručně za pomoci kolečka (aby nedošlo k otřesům stěn) začnou chodby čistit na původní průchozí výšku. Pokud dojdou peníze, tak práce prostě skončí, ale ústí bude dobře zabezpečené. Až zase peníze budou, tak se může dál pokračovat.
Stráň není stabilní a v chodbách dochází k řícení. Takže bude nutné některé partie zabezpečit. Zde jsem navrhl vyzdění pomocí ostře pálených, kanalizačních cihel, protože cihly a pískovec se snáší lépe než beton a pískovec. Problém v tomto návrhu je ten, že vchod do podzemí by ležel na Praze 8, zatímco hlavní část podzemí na Praze 9. Bylo mi tehdy (2004-2007) opakovaně sděleno, že obě radnice se nemohou dohodnout, takže celé podzemí musí být v gesci Prahy 9. Druhý návrh tedy počítal s tím, že na místě bývalé restaurace Amerika (v místech skupiny kaštanů) bude postaven malý domek, odkud se návštěvníci budou vydávat do podzemí.
I poměrně velké zpřístupněné jeskyně si na svůj provoz nevydělají, proto jsem předpokládal, že podzemí bude otevřeno jen na sezónu, nebo dokonce jen na několik dní do roka a že zpřístupňovací práce budou mít i efekt zpevnění stráně, která je starým sesuvným územím. V návrhu z roku 2007 (27. 3.) jsem doslova navrhl:
Návštěva bude začínat v lomu Kundratka pod ulicí Nad Kundratkou. Vstup bude vybudován v úrovni dna lomu, přístup do lomu bude probíhat po současné hlavní horizontální stezce Proseckými skalami. Asi 8m před lomovou stěnou bude vstup do štoly s upraveným portálem, těleso vstupní části štoly bude pokryté zeminou a zatravněné. Vytažení ústí před lomovou stěnou je vhodné kvůli opadu a snadnému přístupu.
Návštěvníci budou upozorněni na betonovou zeď ve vstupní síni podzemní chodby, která zde byla vybudována v roce 1968 k stabilizaci domů, které ležely nad částí bludiště. Dál bude prohlídka pokračovat Cikánskou a Rosenbaumovou síní do úzkého místa Třetí branky. Zde bude poskytnuta informace o místním způsobu dobývání pískovce, ukázán systém opěrných pilířů a paralelních chodbiček i přirozených, rozevřených puklin rozšířených svahovými pohyby.
Návštěvníci vstoupí do poměrně rozlehlé Centrální síně. Odtud provedou malou slepou odbočku, aby nahlédli do Trámové síně vysoké 9m s charakteristickými zbytky výdřevy a několika spadlými kameny (Trámová síň nebude zpřístupněna kvůli možným dalším opadům). Cesta se posléze stočí do Bílé síně, odkud může vést oběma způsoby ? jak prostřední chodbou (nad slovem ?Bílá?) anebo podle návrhu užší a romantičtější Lucerenskou chodbou. Šířka chodby zde na několika místech dosahuje jen asi 60 cm. Nepočítáme s rozšířením chodby, které by tak částečně setřelo její ráz a ubralo jí na atraktivitě. V kutnohorském podzemí dolu na Oselském pásmu jsou podstatně užší a hlavně nižší místa ? ta patří mezi turisty za nejvíc oblíbená.
Jádrem prohlídky bude Bludiště pod Samotou. Jedná se o velmi zajímavý labyrint chodeb, který se rozkládá na omezené ploše asi 20 x 20 m, ale je mimořádně nepřehledný. Chodby jsou velmi čisté, ražené v pevném pískovci. Je to nejkrásnější místo Proseckého podzemí. V labyrintu by stálo za to nechat návštěvníky chvíli sami sobě, aby si několika chodbami mohli projít tuto část podzemí. Bludiště pod Samotou si vyžádá velmi málo úprav ? bude však vhodné zahradit ta místa (např. formou nerez zábradlí přes cestu), kam lidé nemají vstupovat.
Další atrakcí bude Šnýdl. Jedná se o původně izolovanou skalní místnost, do které byl jediný vstup ? úzký otvor uzavíratelný kamennými vraty. Ta jsou zde dodnes zachována. Ve Šnýdlu se podle údajů místních lidí skrývali zběhové I. sv. války, ale je možné využití i jako skrýš lupičů. Ze Šnýdlu se bude procházet více zařícenými chodbami Síně hříšníků do Staré povodňové chodby. Zde je další pokračování blokováno závalem. Buď bude možné vyčistit starou chodbu ucpanou sutí a splavenou hlínou anebo bude nutné ručně vyrazit asi 12 m dlouhý tunel, který vejde do silně zaříceného Pekla ? návštěvníkům se z úkrytu vyztužené chodby otevřou průhledy do zřícených partií. Odtud bude další tunel pokračovat k východu.
Východ bude umístěn v zářezu spojovací cesty mezi ulicí Nad Kundratkou a ulicí Na rozhraní. Zde existuje starý lůmek téměř úplně zarostlý křovinami. Podle údajů pamětníků zde býval jeden z vchodů do Močálky, který byl otevřený ještě po 2. sv. válce. V těchto místech bude průchod vyztužen a možná i vyražen v pískovci.
Trasa je volena tak, aby ukázala vše podstatné z Proseckého podzemí, vedla bezpečnými místy, vyžádala si poměrně málo úprav a vytvářela okruh napojitelný na restauraci Amerika. Paralelně s prohlídkou podzemí by bylo vhodné umožnit prohlídku s výkladem o románské bazilice sv. Václava, která představuje jednu z nejhodnotnějších románských staveb Prahy a první svatováclavský kostel na světě. Od kostela i od restaurace bude vhodné označit okruh proseckými a vysočanskými stráněmi k parku v Podvinní a ke stanici metra Vysočanská.
V současné etapě zpřístupnění vidím dvě rizika:
1. Projekt bude drahý, protože je koncipován příliš velkoryse. Skalní masiv není příliš stabilní, stropy chodeb místy opadávají, takže zabezpečení setře charakter podzemí. Očekávám opakující se potíže, protože v minulých letech jsem byl několikrát svědkem zařícení části podzemí. Několikrát došlo k propadům, které nakonec uspíšily uzavření mateřské školky apod.
2. Projekt se stane bludným balvanem, který na další roky zatíží rozpočet Prahy 9. Vždyť i slavná renesanční Rudolfova štola, která navíc leží v atraktivní části Stromovky musela být uzavřena a to jednak pro pokles počtu návštěvníků, jednak kvůli drahé výměně dřevěných povalů. Bude nutné dotovat nejenom neočekávané geotechnické komplikace, ale i běžný provoz podzemí. Současné zkušenosti se zpřístupněnými jeskyněmi ukazují, že provoz jeskyně v lepším případě pokryje náklady při roční návštěvnosti kolem 30 tisíc návštěvníků a může být rentabilní při 50 tisících návštěvníků při orientačním vstupném 90,- Kč pro dospělé a 60,- Kč pro děti. Provoz i poměrně malé jeskyně vyžaduje tři stálé pracovníky a nejméně jednoho průvodce mimo sezónu a čtyř průvodců v sezóně.
3. Menší dotace by nevadily, nebo by se městu mohly vrátit, pokud by došlo k revitalizaci vesnického jádra starého Proseku a zároveň i zpřístupnění kostela, tedy rozšíření nabídky a tím i útraty. Děje se však úplný opak a prostor bývalé návsi je znehodnocován naddimenzovanou moderní výstavbou. Je tak ničen jediný historický soubor budov, který Prosek na rozdíl od většiny pražských sídlišť má.
Závěr: S takto velkoryse pojatým návrhem na zpřístupnění z výše uvedených a roky opakovaných námitek nesouhlasím, protože se stane „dírou na peníze“ a původní charakter podzemí nezachrání. Místo zbytečně velkých výdajů bych si přál, aby byl citlivými kroky dotvořen bývalý střed starého Proseka jako hodnotný komunitní prostor.
Václav Cílek, 20. dubna 2016