Historické prostředí Prosecké návsi v sobě nese myšlenky Sokolského hnutí, étos křesťanství i někdejšího ducha sousedské pospolitosti, kterou tolik postrádá anonymní sídlištní osídlení. Má tedy přirozený potenciál stát se místem, s nímž by prosečtí obyvatelé mohli spojovat svou identitu.
Usilujeme o to, aby v budoucnu Prosecká náves znovu nabyla význam kulturního a společenského centra naší čtvrti.
Rozvoj lokality však musí plně respektovat její historickou podstatu, užitnost i krásu, proto jsme se obrátili na radu Městské části Prahy 9 s žádostí o to, aby jednala s příslušnými institucemi o vyhlášení Městské památkové zóny Starý Prosek.
Jsme si vědomi, že zájem o Proseckou náves musí vycházet nejen ?zdola? od místních občanů či skupin, ale také ?shora? od Městské části Praha 9.
Chceme iniciovat diskusi všech stran a přispět ke koordinaci představ a záměrů. Rádi bychom pomohli spojit lokální iniciativy a energii.
Starý Prosek a architektura
Starý Prosek je hodnotný soubor budov, původně vesnického charakteru, s historicky i architektonicky významnou dominantou Kostela sv. Václava, přilehlou farou a hřbitovem s barokní zvonicí.
Tento soubor budov byl později doplněn o činžovními domy v síti navazujících ulic, takže se dokonce Prosecké návsi začalo koncem 19. století říkat náměstí, neboť zčásti svým charakterem vykazovalo typické rysy městského jádra.
Přestože v 70. letech došlo k násilnému narušení historické zástavby výstavbou modernistického sídliště (zejména ze severní strany od kostela) i průsekem komunikace Prosecké (na jižní straně návsi), zachovává si toto místo i nadále původní příjemný vesnicko- maloměstský charakter.
Zachovaly se dokonce některé z původních funkcí objektů: kostel, hřbitov, fara, rodinné chalupy-domy a několik pohostinství. Dodnes také svému původnímu účelu slouží budova Sokola a částečně i původní prosecká škola, která se změnila na Základní uměleckou školu Prahy 9.
Náves i promenáda V alejíčkách by se mohly po doplnění některých funkcí (dětské hrací prvky) stát celodenní rekreační pobytovou zónou pro okolní obyvatele.
Velkým potenciálem místa je také budoucí možnost prodloužení promenády ke stanici metra Prosek a k Parku Přátelství a také propojení z ulice U Prosecké školy směrem do přírodní památky Proseckých skal (v současné době žel zanedbaných a nebezpečných).
Další cenné prostory na návsi však již svému původnímu účelu neslouží. Jmenujme zejména společenský sál v budově Hostince U Brabců, kde se dříve hrávalo divadlo a kde bylo kino (dnes je tu sklad), základní školu na návsi (dnes soukromý dům) nebo později postavenou školku v ul. U Mateřské školy (dnes zde sídlí veterinární ordinace).
Bude Prosecká náves znovu kulturním a společenským centrem naší čtvrti?
Je velkou společnou ztrátou, že doba komunismu utlumila nejen společenské dění a pospolitost obyvatel v rovině lidských společenství a rozvíjení kulturnosti, ale také zničila veškeré soukromé podnikání.
V důsledku toho ubylo malých obchodů a provozoven, kulturní zařízení prakticky zmizela. Takovéto deficity jsou citelné zejména v zástavbě sídlištního typu či v zástavbě s ní přímo související, tento osud potkal i původní Proseckou náves.
Původní sídliště Prosek bylo naprojektováno v 60. letech, dnes zde žije cca 23 tisíc obyvatel, avšak kulturní vybavenost sídliště nebyla nikdy dokončena. Není tu například žádný divadelní či společenský sál.
Kulturní funkce jsou suplovány organizacemi zaměřenými především na cílovou skupinu předškolních či školních dětí, ovšem deficit kulturního vyžití či příjemného trávení volného času je mnohem širší, nabídka kulturních programů by měla zahrnovat jak děti a mladistvé, tak obyvatele v produktivním věku (pracující, ale i matky) a zejména početnou skupinu seniorů. Možnosti pro jejich setkávání a volnočasové aktivity jsou v lokalitě Proseka velice omezené.
Tendence moderního bydlení směřují k modelu města malých vzdáleností ? obchod či kavárna za rohem. Nově příchozí obyvatelé Proseka poměřují kvalitu života občanskou vybaveností přímo v místě bydliště.
Dostupnost parkových ploch a školských i zdravotnických zařízení je na Proseku dobrá, chybí však zázemí pro kulturu a komunitní aktivity, chybějí drobné provozovny typu nekuřáckých kaváren, obchůdků a podobně.